Filozofie a literatura aneb o konstrukci a jejím zatížení

A/CZ/Esej


Řekne-li se literatura a filozofie, na první pohled se nemusí jevit jako zřejmý jakýkoliv protiklad a ostré ohraničení mezi těmito významovými poli. Literatura přece pochází od slova littera a písmem jsou zaznamenána i filozofická bádání a z nich vyplývající znalosti či názory. Zúžíme-li si význam literatury jako tvorbu uměleckou, beletristickou, vyvstane údajně problém fúze, který je, jak shrnuje Jan Zounar, „velmi složitě strukturovaný problém“.[1] Lze najít opodstatnění vyjadřování filozofických témat prostřednictvím krásné literatury?

Více »

Efekt nadřazenosti obrazu

A/CZ/Článek


Úsloví „obraz vydá za tisíc slov“ je dnes notoricky známé a mnozí mu nemusí dávat velkou váhu jakožto bůhví odkud pocházející říkance či snad argumentačnímu faulu, zákeřně vybrané třešničce hrající na city. Zároveň přišla velká z nás do styku s grafem znázorňujícím tvrzení, že si zapamatujeme 10 procent přečteného, zatímco viděného procent 30. I když důkaz o přesné verbální kvantifikaci obrazu stále chybí, pro lepší uchopení grafiky pamětí evidenci máme.

Více »

Reflexe předmětu Co říkají obrazy? Čtení a tvorba vizuálních informací

B/CZ/Reflexe


Na informačních vědách zde na KISKu se věnujeme tématům jako je informační gramotnost a datová gramotnost. Tato témata mají často inherentně zabudovaný bias informačních věd, a to sice zaměření na textový dokument. Informace ovšem existují i v audio formě, které se věnuji v magisterské práci, a taktéž ve vizuální formě. Zlepšit intepretaci vizuálních forem jsem se snažil absolvování tohoto předmětu.

Více »