B/CZ/Úkol
1. Zamyslete se nad touto otázkou: Měl by podle vás zákazník platit za opravy chyb? Kdy ano, kdy ne? Zvažte, zdali se odpověď na tuto otázku liší z pohledu: ○ Zákazníka ○ Projektového manažera ○ Majitele firmy.Řešení:Z pohledu zákazníka může dojít k tomu, že si bez dostatečného vhledu a pochopení komplexnosti celého procesu neuvědomí kauzalitu a důvod, proč konkrétní chyba vznikala. Zákazník může mít pocit, že on je pouze lajk a za celý vývoj zodpovídá ten, kde projekt vypracovává. Může mít pocit, že pokud byla chyba na jeho straně, bylo to ve skutečnosti kvůli nedostatečnému vysvětlení relevantních expertů a byla to tudíž chyba z „nepoučení“. Argument pak může sledovat linii „neznalost omlouvá“. Ale pokud se jedná o chybu, která byla způsobená absurdním požadavkem, měl by za to zákazník vzít zodpovědnost. Z pohledu projektového manažera se bude jednat o specifickou situaci tím, že mu chyby a s tím související zodpovědnost mohou mnohem více pošramotit pověst a ovlivnit reference. Tato odpovědnost a tlak musí na manažera dopadat z obou stran, tj. z hlediska nadřízených, kteří očekávají přijetí zodpovědnosti, a z hlediska týmu, který může očekávat tvrdou obhajobu ve snaze se zodpovědnosti zbavit. Zda ano a zda ne bude silně záviset na okolnostech a vybalancování rizik (ale i měkkých jako pověst, důvera) pro tým. Pokud se uzná zodpovědnost týmu a ne zákazníka, měl by ji přijmout.Z pohledu majitele firmy budou do rozhodování vstupovat silně finanční otázky, neboť za opravy chyb, které bude muset uhradit, bude muset zaplatit finančními, ale i lidskými a časovými zdroji. Stejně jako u projektového manažera bude v sázce i pověst firmy a její reference, které mohou mít vliv na budoucí zakázky apod. Obecně bude platit, že pokud za chyby ponesou zodpovědnost, měly by ji uhradit.
2. Ve druhém modulu jste měli za úkol přijít s interním projektem zavedení nové inovace a napsat pro něj zadání. Zrevidujte toto zadání z hlediska cílů:
○ Pokud jste v zadání vůbec cíle neměli, doplňte je tak, abyste měli alespoň 3 cíle. ○ Pokud jste v zadání měli méně než tři cíle, popřemýšlejte o dalších tak, abyste měli alespoň 3 cíle. ○ Pokud jste v zadání měli alespoň 3 cíle, tak se můžete pochválit, protože jste tento krok splnili o modul dříve ☺. Řešení:Určité cíle jsem v mém projektu definované měl, jsou to:Cíl 1. Fungující digitální repozitář schopný pojmout vznikající uměleckou produkci, archivovat ji a zpřístupňovat veřejnosti.Cíl 2. Přístupné prostory, ve kterých bude možné vystavit audiovizuální díla a zapůjčit přístroje VR pro prezentaci těch, jež zrovna vystavena být nemohou. Cíl 3. Fungující webová stránka, která bude schopná uživateli zprostředkovat implementované funkce.
3. Alespoň 3 své cíle formulujte technikou SMART – znění cílů musí být tedy napsáno tak, aby této technice vyhovovalo. Ve stručnosti si pak svými slovy u každého písmenka (mimo písmenka „A“) odůvodněte, že je daná část SMART cíle naplněná.
○ To znamená, že u každého ze 3 cílů máte říct, zdali je naplněno „S“, „M“, „R“ a „T“ a proč. Inspirujte se mým příkladem z tohoto dokumentu. ○ Nejvíce se zaměřte na „M“, tedy měřitelnost cíle, kde si pořádně promyslete a rozepište, jaká zvolit kritéria a jak je změříte. Řešení:Cíl 1. Fungující digitální repozitář schopný pojmout vznikající uměleckou produkci, archivovat ji a zpřístupňovat veřejnosti. ——— > Do 1.11 mít fungující repozitář naplněný 10 digitálními objekty – hudebními alby, na kterých se shodnou jak tvůrci tohoto obsahu, tak jeho kurátoři. S – Je jasně definován typ obsahu a stakeholdeři. M – Je udán minimální počet objektů a lze tedy výstup měřit. A – Předpokládejme, že se na cíli všechny relevantní osoby shodly. V tomto bodě bude shoda zahrnovat i externí autory obsahu a specifickou skupinu uvnitř realizačního týmu. R – Podobné digitální repozitáře existují, stejně tak digitální objekty, naplnit repozitář není žádná magie. T – Je udán deadline úkonu. Cíl 2. Přístupné prostory, ve kterých bude možné vystavit audiovizuální díla a zapůjčit přístroje VR pro prezentaci těch, jež zrovna vystavena být nemohou.——— > Do 31. 8. mít smlouvou zajištěné tři místnosti, které jsou vybaveny recepčním pultem, třemi monitory, deseti reproduktory a třemi terminály. S – Cíle je specifický. M – Cíl jde meřit díky výčtu kusů vybavení, stejně jako počtem místností. A – Předpokládejme, že se na cíli všechny relevantní osoby shodly. Zde bude zahrnut stakeholder majitel budov, ve kterém se nachází místnosti. R – Cíl je realistický. Místnosti i vybavení sehnat lze. Vybavit také. T – Cíl obsahuje specifické datum, dokdy má být splněn.Cíl 3. Fungující webová stránka, která bude schopná uživateli zprostředkovat implementované funkce.——— > Do 31.6 mít fungující webovou stránku s naplněným úvodním obsahem, údajích o kontaktech a cílem projektu na vlastní webové doméně. S – Cíl má definované stránky, jež mají být zpracovány. M – Cíl lze měřit podle splněných podmínek, které jsou kategorické, nikoliv kvantitativní. A – Předpokládejme, že se na cíli všechny relevantní osoby shodly. Zde se jedná o interní záležitost a hostitelem domén. R – Cíl je realistický. T – Cíl je opetřen deadlinem.
4. Definujte si formu a frekvenci komunikace ve svém projektu ○ se stakeholderem, který uvolní finance na realizaci projektu ○ se svým projektovým týmem tak, jak cítíte, že to bude v projektu nejvhodnější.
○ U obou případů sepište také argumentaci, proč jste komunikaci nastavili tak, jak jste ji nastavili. ○ Tento úkol berte jako přípravu na další modul, kde si povíme více o nastavení komunikace se zainteresovanými stranami vč. praktických tipů.Řešení:Komunikace se stakeholderem podle mého bude probíhat v daleko větších intervalech, ve kterých bude třeba komunikovat nějaký širší, větší, uzavřený, evidence-based a argumentovaný problém. Proto bude komunikace probíhat dejme tomu jednou za pár týdnu, jednou za měsíc, možná třeba i jednou za pár měsíců. Volil bych, vzhledem k větší mnou očekávané „vážnosti“, spíše osobní schůzi, buďto přímo v kancelářích, popřípadě i casual, ale ve slušně vypadajícím a odpovídajícím prostředí nějaké kavárny v rámci firmy apod.Komunikace s projektovým týmem bude samozřejmé probíhat jednak častěji, a jednak různorodějšími způsoby. Projektový tým jsou lidé, které jsou časově a lokačně mnohem bližší a vzhledem k plnění každodenní práce nastane mnohem více ad hoc situací, které bude třeba řešit a komunikovat o nich. Zároveň vím, že se mnohdy stěžuje, v kontextu velkých korporací, na příliš časté meetigy, které pouze zdržují práci. Komunikaci bych nastavil paralelně ve dvou kanálech: osobní schůzky ve stanovených intervalech, které budou odpovídat potřebě a náročnosti úkolu, od jednoho týdne po dva dny, a online chatu přes jakoukoliv platformu od fb messengeru, přes MS teams po Basecamp. Ve vzduchu bych nechal „viset“ (tj. všichni by měli vědět o té možnosti) možnost online hovoru přes skype a podobné. Třeba o víkendových náhlých „breaking news“.
Portfolio 